V Gruzii se stále používá juliánský kalendář. Důsledkem toho je i to, že se nejdříve slaví první den nového roku a až po něm pravoslavné Vánoce. Samotné Vánoce gruzínská pravoslavná církev slaví 7. ledna, kdy věřící se obvykle setkávají v kostele, kde se koná zvláštní, vánoční bohoslužba.
Bohoslužba se začíná 6. ledna pozdě v noci a trvá až do ranních 4 nebo 5 hodin. Po přijímání si všichni navzájem blahopřejí k narození Krista a představený církve pronese před lidmi řeč v souvislosti s Vánocemi. Teprve poté jdou Gruzínci tento den oslavit společně se svými rodinnými příslušníky a blízkými lidmi.
Znáte gruzínské vánoční tradice?
Jednou z neodmyslitelných součástí Vánoc v Gruzii je tradiční vánoční pochod zvaný Alilo, který je pojmenovaný podle gruzínského vánočního zpěvu, který se během průvodu zpívá. Pochod zpravidla začíná ráno po zvláštní vánoční bohoslužbě.
Této vánoční události se účastní pravoslavní křesťané po celé Gruzii. Účastníci nesou pravoslavné ikony, gruzínské vlajky, kříže a zpívají vánoční koledy. Kněží žehnají davu svěcenou vodou a někteří lidé nosí kostýmy spojené s Biblí. Do pochodu se může zapojit každý a mnozí přinášejí dárky a příspěvky pro sirotčince, domovy důchodců a věznice.
Gruzínský Vánoční stromeček – čičilaki
Důležitým atributem Vánoc v Gruzii je také vánoční stromeček, který ale vypadá úplně jinak, než na jaký jsme zvyklí my. Tradiční gruzínský vánoční stromek zvaný chichilaki(čičilaki) se vyrábí ze sušených větví lískových nebo vlašských ořechů, které jsou oholeny do dlouhých kudrnatých „provázků“ a tvoří malý stromek.
Gruzínci věří, že stromek připomíná vousy svatého Basila Velikého, který podle pověsti navštěvuje lidi během Vánoc podobně jako Santa Claus. Chichilaki se zdobí ovocem a sladkostmi a zůstávají v domácnostech až do pravoslavného svátku Zjevení Páně 19. ledna, kdy se stromky obřadně spálí, aby symbolizovaly odchod potíží předchozího roku.
Dárky dětem v gruzii
Gruzínské děti dostávají dárky na Silvestra – 31. prosince. Dárky dětem tradičně nosí Tovlis papa (თოვლის პაპა), případně Tovlis babua (თოვლის ბაბუა) v západogruzínských dialektech, což znamená Sněhový dědeček. Ten je oblečen celý v bílém, včetně klobouku a pláště zvaného nabadi. Plášť je těžký a velmi teplý, protože je vyroben z bílé ovčí vlny.
Na Silvestra sestupuje z kavkazských hor a chodí po Gruzii, aby všem gruzínským dětem přinesl dárky a sladkosti. Děti nechávají pro Tovlis Papu lahodnou pochoutku zvanou churchkhela, ta je vyrobena z ořechů a hroznové šťávy a má tvar „klobásy“.
